Jakožto učedníci Ježíše Krista usilujeme o to, aby naše zvrácená kultura a společnost byly z Boží milosti proměněné evangeliem Mesiáše Ježíše a Jeho svatým zákonem. Všem, kdo činí pokání z ničemnosti svého srdce, myšlenek a skutků, kdo jich litují a odvrací se od nich, a kdo důvěřují pouze a jedině v Ježíše, ne ve své „zásluhy“ a to, že „jsou dobří lidé“, dobrá zpráva o Kristu nabízí odpuštění, věčný život a svobodu od hříchu. Centrem a smyslem všeho, co děláme a k čemu se upínáme, je Pán Ježíš, Bůh Syn, druhá osoba Trojjediného Boha, který se rozhodl opustit slávu Nebes, vstoupil do svého stvoření na zemi jako embryo, narodil se z panny Marie, vyrostl v dospělého muže, učil o pravdě, lásce a milosti, zemřel na kříži za hříšníky, třetího dne vítězně vstal z mrtvých, jak sám předpovídal, vystoupil zpět na Nebesa a usedl po pravici Boha Otce, odkud vládne všem národům. Je to právě naše láska k Němu, co nás vede k tomu, abychom usilovali o naplňování Jeho příkazu milovat našeho (i nenarozeného) bližního jako sebe sama.

Boží Slovo jasně prohlašuje, že všichni muži i ženy jsou před Bohem vinní…
„Všichni zhřešili a postrádají Boží slávu“ (Římanům 3:23).

…že všichni budeme stát před Bohem a budeme souzeni.
„Lidem je uloženo jednou zemřít a potom bude soud“ (Židům 9:27).
„A uviděl jsem veliký bílý trůn a Toho, kdo na něm seděl; před Jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách“ (Zjevení 20:11-12).

…že před Bohem je přijatelná jediná platba za hřích.
„…bez vylití krve není odpuštění“ (Židům 9:22)
„Neboť život těla je v krvi a já jsem vám ji dal na oltář k získání smíření pro vás, neboť je to krev, která získává pro člověka smíření“ (Leviticus 17:11).

Ale nestačí jakákoliv krev. Tato krev musí být před Bohem přijatelná. A tak se celé lidstvo nachází ve zdánlivě neřešitelné situaci. My všichni jsme vinní hříšníci, Soudce je připravený vykonat svůj rozsudek, a my nejsme schopní za náš zločin jakkoliv zaplatit. Ale je tu dobrá zpráva – Bůh nás také miluje, a tak poskytl cestu k odpuštění, která je skrze Jeho jediného Syna, Ježíše Krista.
„Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze Něj zachráněn“ (Jan 3:16-17). „Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtvi pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem – milostí jste zachráněni“ (Efezským 2:4-5). „Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni Jeho krví, budeme skrze Něho zachráněni od Božího hněvu“ (Římanům 5:8-9). „Jestliže však chodíme v tom světle, jako On je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, Jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu“ (1. Janův 1:7)

Ježíš Kristus je jedinou Cestou k tomu, aby lidé mohli být spaseni.
„Ježíš mu řekl: ‚Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze Mne‘“ (Jan 14:6).
„Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš“ (1. Timoteovi 2:5)

Bůh volá všechny lidi, ať se odvrátí od svého hříchu a věří v Ježíše Krista.
„Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých“ (Skutky 17:30-31).
„Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že Ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v Něho věří, nebude zahanben‘“ (Římanům 10:9-10).

Jsme zachráněni, očištěni a přijati jedině díky daru Boží milosti, a to skrze víru, ne skrze naše skutky a zásluhy. V Kristu je odpuštění pro lháře, vrahy, cizoložníky, pro každého, kdo vyzná, že je hříšný, bezmocný a bezbožný (Římanům 5:6-10)
„Soudíme totiž, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona“ (Římanům 3:28). „Neboť co praví Písmo? ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost.‘ Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá na Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra pokládá za spravedlnost“ (Římanům 4:3-5).
„Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás – je to Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. Vždyť jsme Jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili“ (Efezským 2:8-10).

Skutečná víra se však vždy projevuje skutky.
„Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit? Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‚Odejděte v pokoji, zahřejte se a nasyťte se,‘ a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné? Tak i víra: nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá. Někdo však řekne: ‚Ty máš víru a já mám skutky.‘ Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se“ (Jakubův 2:14-19).
„Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa“ (Jakubův 1:27).
„Zjevila se totiž Boží milost, která přináší záchranu všem lidem a vychovává nás, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí a rozvážně, spravedlivě a zbožně žili v tomto věku, očekávajíce tu blahoslavenou naději, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista, který dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si svůj zvláštní lid, horlivý v dobrých skutcích“ (Titovi 2:11-14).

Víra v Ježíše Krista znamená nejen záchranu od Božího věčného hněvu a přijetí mezi Boží děti, ale i uschopnění Božím Duchem v boji proti hříchu.
„Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít. Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: ‚Abba, Otče!‘ Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. Jsme-li však děti, jsme i dědicové — dědicové Boží a spoludědicové Kristovi…“ (Římanům 8:13-17).
„Ježíš říkal Židům, kteří Mu uvěřili: ‚Zůstanete-li v Mém slovu, jste opravdu Mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.‘ Odpověděli Mu: ‚Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak můžeš říkat, že se staneme svobodnými?‘ Ježíš jim odpověděl: ‚Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu‘“ (Jan 8:31-34).
„Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život“ (Římanům 6:22).
„Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi“ (Galatským 5:24).

Písmo jasně prohlašuje, že záchrana od věčného soudu přichází skrze víru a že ti, které Bůh skrze jejich víru ze své milosti přijal jako spravedlivé, žijí vírou v Boží zaslíbení.
„V [evangeliu] se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je napsáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ‘“ (Římanům 1:17)
„Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, učinil Ho lhářem, protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život a ten život je v Jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, ten život nemá“ (1. Janův 5:10-12).

Boží Slovo však ukazuje, že dobrá zpráva o Ježíši Kristu v sobě nese mnohem více než jen odpuštění našich hříchů:
„Ježíš přistoupil a promluvil k nim: ‚Byla Mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi. Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen‘“ (Matouš 28:18-20).
„Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu všechno nové. A to všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření. Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění, a uložil v nás to slovo smíření“ (2. Korintským 5:17-19).
„[Kristus] je počátek, prvorozený z mrtvých, aby On sám zaujal ve všem první místo, neboť se Otci zalíbilo, aby v Něm přebývala veškerá plnost a aby skrze Něho smířil všechno se sebou a způsobil pokoj skrze krev Jeho kříže – aby skrze Něho smířil vše jak na zemi, tak v nebesích“ (Koloským 1:18-20).
„A my jsme viděli a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, Zachránce světa“ (1. Janův 4:14)
„Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Hle, činím všechno nové.‘ A řekl mi: ‚Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.‘ A řekl mi: ‚Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznivému zadarmo napít z pramene vody života‘“ (Zjevení 21:5-6).

V Kristu je usmíření celého světa, obnova celého stvoření, celého vesmíru, a to pod vládou vzkříšeného Syna Božího – právě to je poselství, které nám bylo svěřeno (ač mnozí se dnes spokojí s něčím mnohem menším). Proto křesťané od počátku hlásali, že „králem je někdo jiný než císař: Ježíš“ (Skutky 17:7). Kristus, Bůh Syn v těle, je svrchovaným vládcem nebes i celé země, a posílá nás, abychom přinášeli Jeho život a pravdu do všech oblastí života, abychom volali celý svět, ať složí své zbraně, ať se přestane bouřit, protože Ježíš Kristus jednou provždy na kříži zvítězil a jednoho dne se vrátí, aby soudil celý svět.

Bůh nás proměnil skrze své evangelium – a svým Duchem nás vybízí a uschopňuje k tomu, abychom tento rozbitý, hříšný svět vedli do usmíření a míru s Bohem, abychom ho z Boží milosti proměňovali tak, aby se podřizoval Kristu v každé nejposlednější myšlence (2. Korintským 10:5). Díky milosti, kterou jsme přijali v Kristu Ježíši, díky síle a svobodě, kterou máme díky tomu, že Ho známe a přebýváme v Něm, nemůžeme zůstat zticha. Jako Kristovi vyslanci vás vyzýváme a prosíme: Smiřte se s Bohem. Odvraťte se od svého hříchu, obraťte se ke Kristu, důvěřujte v Něj, nechejte se pokřtít ve jméno Trojjediného Boha a připojte se k dílu obnovy světa.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, Amen.